Jestli máte pocit, že vaše tělo funguje jako radar detekující blížící se klimatické změny, pak se i vy potýkáte s častým fenoménem citlivosti na změny počasí. Tato „diagnóza" není onemocněním v běžném slova smyslu, ale souborem příznaků, které mohou výrazně snížit komfort každodenního života. Právě náladový duben je často nositelem únavy, nervozity a poruch soustředění. Ruku v ruce s náhlými obraty počasí tak bohužel často strmě padá i naše nálada. Tato situace však nemusí být definitivní, neblahým zdravotním projevům se můžete úspěšně bránit, nebo je alespoň účinně zmírnit.

Citlivost na změny počasí indikují nerovnováhu vegetativního nervového systému, který může být ve své stabilitě otřesen zejména stresem, hektickým způsobem života a znečištěním životního prostředí. U mnohých lidí, a zvláště pak obyvatel měst, tak fungují výkyvy tlaku vzduchu, vlny horka, proměnlivá vlhkost, dusno a bouřky jako spouštěče obtíží. Nepříjemnými příznaky přecitlivělé reakce organismu jsou také migrény, bolesti hlavy, kloubů, svalů a citlivost jizev, ale i podrážděnost a poruchy spánku.

Jakým způsobem počasí ovlivňuje fungování lidského těla je relativně dobře známo. Stoupá-li barometr, jsou neblaze postiženi především kardiaci, při poklesu tlaku vzduchu pak trpí především pacienti s revmatem. Přechod na teplé a vlahé počasí způsobuje často spastické obtíže, jako například koliky a záchvaty angíny pectoris. Ukryty však prozatím zůstávají jasné příčiny. Předpokládá se, že svůj díl viny na citlivosti organismu nese i náš moderní způsob života. Zvláště přetopené místnosti v zimních měsících nebo klimatizace v létě snižují schopnost organizmu přizpůsobit se přirozeným klimatickým podmínkám.

Obrana a prevence

Ve stabilních teplotních obdobích je proto zásadou prevence otužování organismu. Doporučuje se zejména sprchování střídavě teplou a studenou vodou a pravidelná sauna, které tělo trénují na možné výkyvy teplot a posilují imunitní systém. K celkovému pocitu pohody pak zásadně přispívá i dobrá fyzická kondice, hodně pohybu na čerstvém vzduchu a pravidelné větrání uzavřených prostor. Na rovnováhu organismu příznivě působí také vyvážená strava s velkým podílem čerstvého ovoce a zeleniny a bohatý pitný režim, který zahrnuje alespoň 2 litry vody nebo doplňkově neslazené ovocné či bylinkové čaje. Při akutních obtížích pomáhá relaxační koupel s rozmarýnou, kozlíkem lékařským nebo třezalkou. Přirozenou rovnováhu mohou pomoci navrátit i některé aktivní a pasivní relaxační techniky jako je Shiatsu, Taiji, Qi Gong, Lu Jong, či Yoga.

U starších a chronicky nemocných pacientů je však v případě problémů vždy nutné neprodleně vyhledat lékaře, aby se předešlo riziku vzniku závažnějších onemocnění.


Autor: Karolina Jobová